Jak na chov

Podrobné články jak správně vermikompostovat a chovat kalifornské žížaly naleznete na našem novém webu: www.vermikompostuj.cz

Kompostování na zahradě:

Kompostování se žížalami se od klasického kompostování liší jen tím, že se kompost díky provzdušnění žížalami nemusí přehazovat. Ideální je stinné místo, kde se kompost nebude zbytečně přehřívat a vysušovat, ale nutnost to není. Jedinou starostí je ho za delšího sucha prolít, aby se udržela ideální vlhkost. Po nasazení žížal se žížaly postupně rozmnoží do celého kompostu a začnou vytvářet vermikompost. Až budete chtít sklízet, nejlepší je žížalám dát na jednu stranu nějakou pochoutku (např. nahnilá jablka), počkat až přelezou a vyzrálý vermikompost sklidit. Jeho efekt je výrazný i při menším množství, takže s ním zbytečně nepřehnojujte a spíše zvyšte úrodnost celé své zahrady.
Ti z vás, kteří kompost ještě nemají, si ho mohou jednoduše vyrobit nebo zakoupit. Vyrobit se dá např. z dřevených příček s mezerami, aby do něj šel vzduch. Je možné si vymyslet i systém na sebe položených plastových krabic s dirkami, fantazii se meze nekladou. Koupit se dají obyčejné i složitější kompostéry, ale jejich hlavní uplatnění bych viděl spíše v domácnostech.

Kompostování v domácnosti, na balkoně nebo ve sklepě:

Pro ty, kteří nemají zahradu nebo chtějí kompostovat rovnou v domácnosti, je ideální vytvořit si domácí kompost se žížalami. Takové kompostování zatím není moc rozšířené a skýtá obrovský potenciál. Každého asi nepadne, že v kuchyni nechce žádný smrad. Opak je ale pravdou, provzdušněný kompost vůbec nezapáchá, na rozdíl od naházených zbytků v koši.

Výhody domácího vermikompostu:

- kuchyňský odpad se přemění na kvalitní přírodní substrát a hnojivo pro domácí rostliny
- zbytečně se nešpiní koš a později nesmrdí
- nemusí se tak často chodit s odpadem a také se nevyváží zbytečně další odpad do spaloven a na skládky, kde z něj rozhodně dobré hnojivo nebude

Udržování správné teploty

V malém kompostéru příliš vysoká teplota tolik nehrozí, ale na velkých venkovních hromadách s množstvím nakupeného odpadu může stoupnout snadno i přes 40°, což už žížaly nesnášejí (jejich optimum je do 30°). Test vhodné tepploty je  jednoduchý, půdní teploměr není nutný. Pokud do hromadu vložíme ruku, měli bychom cítit příjemné teplo, ale neměla by nás pálit kůže.

• Trávu, zvláště vlhkou, která se snadno zapaří a příliš rychle zvyšuje teplotu v kompostu, necháme nejprve několik týdnů na oddělené hromadě a počkáme, až "vychladne". Pak ji teprve předložíme žížalám.

Co vše žížaly přemění na kvalitní hnojivo?

Může žížala z chovu utéci?

 Přemýšliví zahrádkáři mívají obavy, zda se z venkovního chovu žížala kalifornská jakožto nepůvodní druh nerozšíří dále a nebude nakonec v naší přírodě škodit, vytlačovat původní druhy, křížit se s nimi a podobně.  Žížaly ale naštěstí neputují pryč z místa, kde jim je dobře. A zatímco zbytky z kuchyně i zahrady jim svědčí, pokud by mimo výživnou hromadu konzumovali spolu s organickou hmotou i obyčejnou zeminu, jako to musí dělat všechny žížaly ve volné půdě, velmi rychle se jim opotřebuje trávicí trakt a předčasně hynou. Izolace chovných hromad proto není nutná.